Obecně o VŠ

Vysoká škola je instituce poskytující terciární vzdělávání – třetí stupeň, který je nejvyšším stupněm vzdělávací soustavy. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly. Vysoké školy v České republice se dají rozdělit na univerzitní a neuniverzitní. Také se můžete setkat s rozdělením na vysoké školy veřejné, soukromé a státní.

Vysoká škola univerzitního typu

Tato VŠ může uskutečňovat všechny typy studijních programů, včetně doktorského studia. Kromě činnosti pedagogické, provozuje i činnost vědeckou a výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou. Tento typ školy se zpravidla člení na fakulty.

Vysoká škola neuniverzitního typu

Tato VŠ realizuje především bakalářské studijní programy, a může realizovat i magisterské studijní programy. Nečlení se na fakulty.

Veřejné vysoké školy

Jsou zřizovány a rušeny zákonem a jsou financovány především ze státního rozpočtu. Na těchto školách zatím neplatíte školné. Jejími orgány jsou: akademický senát, rektor, vědecká rada, disciplinární komise, správní rada, kvestor.

Soukromé vysoké školy

Musejí získat ke své činnosti souhlas Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice takto působí momentálně více než 50 soukromých vysokých škol. Soukromé vysoké školy jsou financovány především z vlastních zdrojů (školné od studentů, sponzoři apod.), může jim však být poskytnuta státní dotace.

Státní vysoké školy

Jsou spravovány přímo příslušnými ministerstvy (vnitra a obrany), nemají právní subjektivitu a jsou organizačními složkami státu. Je zde omezena vysokoškolská samospráva. Na těchto školách mohou studovat i civilní studenti. V České republice působí dvě státní vysoké školy: Policejní akademie v Praze a Univerzita obrany v Brně.

Fakulta

Fakulta je oborově vymezená část univerzity (nebo vysoké školy), např. fakulta strojní, přírodovědecká, filozofická apod. Má svůj statut, svůj akademický senát, vědeckou radu a vedení, v jehož čele stojí děkan s proděkany. Má svůj rozpočet a o její chod se stará tajemník.

Stupně studia

Od roku 1999 přecházejí postupně české vysoké školy (stejně jako jinde v Evropě) na základě tzv. Boloňské deklarace na jednotnou třístupňovou strukturu studia: 1. stupeň bakalářský, 2. stupeň – magisterský, 3. stupeň - doktorský.

Bakalářský stupeň je přípravou na magisterský program nebo na výkon povolání. Standardní doba studia je 3-4 roky. Studium je ukončeno bakalářskou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolventům se uděluje titul Bc. (bakalář) nebo BcA. (bakalář umění).

Magisterský stupeň navazuje na bakalářský program, trvá 1 – 3 roky. Bývá označován jako „navazující magisterský program“. Existují magisterské obory, které vyžadují delší přípravu a nenavazují na bakalářský program. Jejich standardní délka studia je 4 – 6 let. Studium bývá ukončeno státní závěrečnou zkouškou. Absolventům se uděluje titul Mgr. (magistr), MgA. (magistr umění), Ing. (inženýr), Ing. arch. (inženýr architekt), MUDr. (doktor medicíny), MDDr. (zubní lékař), MVDr. (doktor veterinární medicíny).

Doktorský stupeň je zaměřen na vědeckou a výzkumnou činnost. Standardní délka studia je 3 roky. Studium je ukončeno rigorózní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba disertační práce. Absolventům se uděluje titul Ph.D. (doktor) nebo Th.D (doktor teologie).

Forma vysokoškolského studia

V současné době převažují dvě formy studia: prezenční a kombinovaná.

Prezenční, neboli denní forma studia vyžaduje účast posluchače na výuce a přímý kontakt s vyučujícím.

Kombinovaná, dříve používaný název dálková či distanční, je forma studia, kdy studenti do školy docházejí jen několikrát za semestr a sami studují z domova. Většinou při této formě studia pracují.

Studijní programy a obory

Celorepublikově existuje přesně vymezený počet studijních programů, které obecně stanoví zaměření studia a které určí ministerstvo. V rámci studijních programů si každá škola může definovat řadu studijních oborů.

Studijní obor specifikuje to, co se studuje v rámci studijního programu. Každá škola či fakulta si definuje studijní obory, jejich názvy i obsah samostatně.

Průběh studia

Po přijetí na danou fakultu, čeká studenta zápis, kterým potvrdí svůj úmysl na fakultě studovat a většinou obdrží svůj doklad o studiu – index. Do něj se mimo jiné zapisují výsledky zkoušek a zápočtů. Na některých fakultách se od papírových podob dokladů upouští a index je pouze v elektronické podobě.

Dalším krokem je slavnostní uvedení studenta do vysokoškolského studia - imatrikulace. Student předstupuje před zástupce školy a provádí slavnostní slib, kterým slibuje, že bude pilným studentem a bude ctít jméno školy.

Studium v každém ročníku je rozděleno na semestry. U studentů prvních ročníků obvykle začíná zimní semestr v září/říjnu. Každý student si na začátku školního roku musí vybrat a zapsat předměty, které bude studovat, čímž si vytvoří svůj rozvrh. Na fakultách funguje kreditový systém. Znamená to, že všechny studijní předměty mají stanoveny tzv. kredity. V každém ročníku musí student získat fakultou předepsaný počet kreditů, aby mohl postoupit do dalšího ročníku.

Předměty zpravidla bývají zakončeny zápočtem, zkouškou případně obojím.

Završením a zároveň nejslavnostnější okamžikem studia bývá předávání diplomů absolventům neboli promoce. Absolventi při promoci přebírají modrý diplom, diplom červený obdrží studenti, kteří prospěli s vyznamenáním.